Vše o medu a včelách - Tomáš Přecechtěl
MED | VOSK | PROPOLIS | PYL | MATEŘÍ KAŠIČKA | VČELÍ JED
Včela má tzv. medný váček, do kterého si ukládá při sběru roztok zvaný nektar nebo medovice.
Po návratu do úlu létavky tento roztok ukládají do plástů nebo předávají úlovým včelám, aby mohly znovu letět za potravou.
Med je nejznámější zcela přírodní včelí produkt. Včely sbírají nektar květů (květový, luční) nebo sladké šťávy – medovice ( je označován jako medovicový nebo lesní) a pomocí výměšků hltanových žláz ho přetvářejí a zralý ukládají do plástů.
Med je důležitým zdrojem energie, minerálních látek (fosfor, vápník. hořčík, draslík, sodík, železo), stopových prvků (mangan, měď, selen) a vitamínů (provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy C, K a E). Energii tvoří fruktóza a glukóza, tedy jednoduché cukry, které lidské tělo dobře a bez problémů zpracovává. Na rozdíl od cukru řepného nebo třtinového, který si nejprve musí tělo na glukózu a fruktózu rozštěpit. K tomu potřebuje mimo jiné i fluor a vápník a ten je pak třeba tělu dodávat v jiné formě. A někdy pak chybí při vývoji zubů (zejména u dětí) a i proto se zuby při konzumaci většího množství cukru kazí. Med naopak minerální látky tělu dodává.(zvláště medovicový)
Med obsahuje širokou škálu biologicky aktivních sloučenin jako jsou flavonoidy, aminokyseliny, ogranické kyseliny, enzymy a nově objevenou látku s výrazným antioxidačním účinkem zvaný pinocembrin, který je obsažen i v propolisu.
Med, na rozdíl od řepného nebo třtinového cukru, nepotřebuje pro svoje zpracování žádné chemické látky. Jelikož med hraje docela důležitou roli ve sportovním i expedičním jídelníčku, rozhodli se mnozí sportovci zaměřit na využití medu ve sportu a hlavně též v expediční stravě, kde je med použit hlavně jako náhrada běžného cukru, a také samostatně jako “rychlá energie” kdykoli během dne. Snahou je ukázat, že med je dobrý a pro sport a cestování víc než vhodný.
Med obsahuje i pylová zrna. A je-li místní, může přispívat i ke snížení alergií, protože působí jako homeopatikum. To ale neznamená, že byste nemohli občas ochutnávat i exotické medy.
Med je antibakteriální. Lze ho tedy částečně používat i k léčení jako mírné přírodní antibiotikum. Třeba při nachlazení, kašli, může se přikládat i na rány a popáleniny a dočasně i na bolavé zuby.
Med krystalizuje. Je to jeho přirozená vlastnost a je to i známka jeho kvality (= nízkého obsahu vody, přírodního původu, …). Takový med se často vzhledově nelíbí a hůře se zpracovává. I tady je jednoduchá pomoc – med ohřejte ve vodní lázni nebo v tepelné komoře (ne v mikrovlnce) na teplotu maximálně 45° C , který se postupně rozehřeje do původního stavu.
KRYSTALIZACE MEDU - ZNÁMKA KVALITY
Med může být jednodruhový (z květu jedné rostliny – např. lipový, slunečnicový, řepkový) a nebo vícedruhový (smíšený). Jednodruhový více voní a chutná po původních květech. Smíšený zase obsahuje větší spektrum minerálních látek, vitamínů a pylů.
Obsah vody v medu je přímo úměrný hustotě a je v rozmezí 14 - 18 %. Čím méně vody med obsahuje, tím je kvalitnější. Má-li med více než 20 % vody, je nezralý, tudíž byl vytočen z plástů dříve, než včely dokončily konzervaci. Obsah vody se měří refraktometricky při teplotě asi 20º C.
Pastování medu je taková úprava, že při míchání vzniká jemně krystalická hmota, tzv.řízená krystalizace. Pastováním nedochází ke znehodnocování medu, jelikož probíhá při pokojové teplotě a neohřívá se. Má bílou až světlenažloutlou barvu. Je stále roztíratelný. Pro pastování se hodí květové medy (např.řepkový). Med, který se pastuje, by nemněl obsahovat více než 18 % vody.
Zákonné normy a nařízení, které se týkají medu udává §10 vyhlášky č. 76/2003 Sb., oddíl 2 MED. Aby bylo možno zhodnotit kvalitu medu produkovaného na území České republiky, vydává Český svaz včelařů pro své členy normu jakosti ČESKÝ MED pro spotřebitelské balení, protože med produkovaný v českých zemích v souladu se základními pravidly ošetřování včelstev a zpracování medu, dosahuje významně lepší kvality než udává výše uvedená vyhláška ze sbírky zákonů ČR.
Náš med je každý rok pravidelně odesílán na rozbor do výzkumného ústavu včelařského v Dole, kde vždy potvrdí, že zaslaný med je výborné kvality a splňuje podmínky svazové normy ČESKÝ MED. S tímto je vystaven i oficiální CERTIFIKÁT.
Včelí vosk je metabolický produkt včely, který se tvoří ve voskotvorné žláze na některých článcích zadečku. Kusadly voskové šupinky zpracuje na vláčnou hmotu, kterou pak přidává ke vznikajícímu plástu. Postupně pak tvoří plást ze šestibokých buněk. K vylučování vosku je nejvýhodnější průměrná teplota 36º C.
Důležitou roli hraje i výživa. Aby včely vyprodukovaly 1 kg vosku, spotřebují 7 kg medu. Pro získání včelího vosku se využívají především plásty, které včelař na konci sezony vyjímá z úlu a třídí. Plásty určené ke zpracování na vosk se nazývají voští.
Z vosku včely staví plásty, do kterých ukládají zásoby a v kterých odchovávají své potomstvo. Častá obměna voskového díla významně ovlivňuje kvalitu medných i pylových zásob.
Bod tání včelího vosku je 63º C. Specifická hmotnost je 0,96g/cm³.
Hlavním zdrojem propolisu jsou růstové vrcholy a výhony řady rostlin. Rostliny touto lepkavou látkou zřejmě mechanicky i chemicky chrání hlavně svoje pupeny, tedy velmi důležitá místa. Už ve starém Egyptě používali propolis k balzamování mrtvých. Ve starém Římě ho používali do směsi k lakování hudebních nástrojů, k léčbě lidí i zvířat. Včely sbírají propolis v nejteplejších hodinách dne z pupenů některých rostlin. V úlu ho pak zpracují přidáním sekretu ze slinných žláz.
Propolis se ze včelstev získává mechanickým oškrabáváním ze stěn úlů a rámků.
Má nejen tepelně izolační vlastnost, ale i antibakteriální účinky, což zabraňuje množení mikroorganismů v úlu.
Získaný propolis se zbaví nečistot a kousků vosku. Používá se přímo bez úpravy, ale především se z něj připravují tinktury a masti.
Pylová zrna jsou samčí pohlavní buňky vyšších rostlin, které včely donášejí jako svojí základní potravu v rouskách na zadním páru nohou. Aby rouskovaný pyl neklíčil, přidávají do něj včely látku zabraňující jeho klíčení.
Nutriční hodnota pylu závisí na mnoha faktorech. Lze říci, že pyly entomofilních rostlin mají vynikající výživné vlastnosti pro včely. Jako nejlepší jsou ceněny pyly z vrby, jetele, kaštanovníku, hořčice, máku a ovocných stromů.
Hltanové žlázy včel dělnic produkují krmnou šťávu, kterou nazýváme mateří kašička. Matka je krmena v larválním vývoji a i po vylíhnutí. Larvy dělnic jsou krmeny do třetího dne, a proto se pohlavně zcela nevyvinou.
Obranu včelstva před vetřelci zajišťují včely dělnice, které mají nakonci zadečku jedový aparát s jedovou žlázou, vylučující včelí jed. Jed se do těla dostane žihadlem, které se vyvinulo z orgánu, který původně sloužil ke kladení vajíček, proto mají žihadlo jen samičky. Včelí jed je bezbarvá tekutina , hořkokyselé chuti. Obsahuje nejméně 18 farmakologicky účinných látek - různé enzymy, peptidy a aminy. V tradiční medicíně se včelí jed po dlouhé věky používal především proti nejrůznějším formám revmatismu.
www.medavcely.cz | tomas(zavináč)medavcely.cz |
